22. den - Návrat

Tak nám to končí. Nakoupit dulce a maté domu, zabalit a vydat se na poslední zkušenost s hromadnou dopravou v Buenos Aires. Paráda, Leon (dopravce na letiště) bere i karty. Tak na letišti zaplatit polplatek... á dneska příjemná změna, prý je už v zaplacený s letenkou. Nevadí, příjemné. Trochu jsem nepochopil smysl online check-inu, kromě toho, že jsem si vybral místo a předběhl celou frontu jsem musel absolvovat to samé co obvykle a navíc se zacheckovat na druhý let... Pak následovala běžná procedura s kontrolou pasu, znovu jsem vyplňoval stejný formulář, jako při příletu. Nevím proč musím vyplnit, kde chci v Argentině bydlet, když odlétám, ale co, paní celnice byla příjemná, tak proč bych to pro ní neudělal.
V letadle mě čekalo příjemné překvapení. Napřed si ke mně sedla sympatická argentinka, pak jí vyhnal nějaký chlapík. Ten se po asi 20 vteřinách zved a sednul si na volné místo na druhé straně uličky. Pak mi oznámil, že je to jeho místo. Tak to jsem si nenechal líbit a povídám, že ne, že to je moje místo. Bylo to malé nedorozumnění, myslel to místo vedle mě že je jeho a že on tam sedět nebude. Tak paráda víc místa pro mě.
U pasové kontroly v Madridu jsem si uvědomil, jak je krásné být v EU. Do Mnichova letí opět Airbus 321 - suverénně nejnepohodlnější letadlo celého výletu. Cesta opět v pohodě. V podstatě jsem na celé cestě měl jediný problém - zpoždění vlaku na trase Plzeň - České Budějovice. V přepočtu zpoždění na kilometry ČD jasně vedou. A v době zpoždění jsou těsně za letem Madrid - Buenos Aires, ale fakt jen o pár minut.

To je tedy konec cesty, ale nikoli blogu, ještě během svátků přidám nějaké hodnocení a statistiku a pak také pár tipů pro ty, kdo by se chtěli do Argentiny vydat. Případně, zadaří-li se, výběr nejlepších fotek, protože fotky byly přidávány poměrně chaoticky. Na pomalých počítačích v Argentině to ani jinak než podle malých náhledů nešlo.