7. den Cataratas Iguazú

Trochu jsme si prispali. Nevadi, odpoledne je taky den. Hrozne hrorko, jeste posilam jednu posmesnou sms do skoly (za kterou jsem pozdeji nepekne potrestan...) a jedeme k vodopadum. Vstup za 60 pesos pro cizince. Mistni plati 4... (to je jen 15x drazsi). Ale zase na zitrek mame pry 50 % slevu. Kratce po vstupu nas cekalo neprijemne prekvapeni... Hadanka: co je to, je to dlouhe a dlouhe a dlouhe a dlouhe a je to v Argentine.....  je to dest :-(
Po 2 hodinach deste jsme zacali uvazovat - po kopupi klobouku se zacali obevovat mraky. Koupime plastenku a ono se udela hezky. Docela tu umeji anglicky, jdu to zkusit sam :) Sakra jak je anglicky no nic nejak se domluvime... Do you speak english? Tradicni argentinska odpoved - takove zvlastni zakrouceni rukama, jako ze asi moc neumi. Tak uvidime: mate neco proti desti? Dotaz slecnu dost vydesil, takze jinak: mate kabat do deste?  Jestli pred tim byla vydesena tak ted vypada naprosto zoufale. Takze jeste jinak: chci to co ma tamten pan. Aaa zmena. Slecna se rozzarila a zahuhlala neco spanelsky. Pak anglicky, ze ma posledni. Ptam se jestli je to problem a prej ne, akorat ze stoji 38 pesos. Opet je to problem? Zase neni, berem ji. Ale pointou cele prihody s plastenkou je to, ze nase plastenky lezi pekne v suchu na pokoji a koupe dalsi plastenky ve chvili, kdy jsme totalne mokri uz mnoho neresila a prset prestalo az vecer po opusteni parku.
Ale zpatky na zacatek. Na informacich nas nasmerovali na ekologicky vlacek (tady je vubec vsechno ekologicky: vyhlidkovy okruh, vlak, lod...). Ten nas dopravil k ceste na Garganta de Diablo. Cestou pres mostiky nad rio Iguazu hroznej chcanec, ale motylkum to nijak nevadi. Vodopad uzasnej, obrovske masy vody padajici do temnych hlubin, vodni trist vyleta do vysky nad vodopad. Byla by to uzasna romantika, kdyby sakra tolik nelilo. Rano jsme se namazali kreme proti slunci, ocividne nefunguje jako impregnace proti vode. Na druhou stranu i tady se venujeme chemii a opalovaci krem chromatograficky separujeme (mobilni faze voda, stacionarni tricka). Nejaka pani se sama nabidla, ze nam udela spolecnou fotku. Bohuzel neni dobra fotografka, tezko verit, ze se da zkazit i fotka na kterou clovek dostane do ruky pripraveny fotoaparat v optimalni vzdalenosti a jedine co musi je stisknout spoust :( Pani i tak dekujeme a najednou se na me vali dav lidi s fotakama, vsichni chteji vyfotit s vodopadem :)
Cely den se nese v podobnem duchu - vodopady uzasne, ale pocasi hrozne. Fotografovani resime hlavne teoreticky. Nicmene zitra je taky den a jsme na nej pripraveni - uz vime co by je kde videt a ze oficialni delky tras jsou naddimenzovane.Takze dneska spat a zitra naostro.