Argentinské postřehy 2

1. Policie. Policajti jsou tu na každém rohu. Rozhodně si nestěžuju, třeba v takovém Buenos Aires má člověk hned lepší pocit, když ví, že v centru stojí ochránce zákona vždy nejdál na nejbližší křižovatce. Dokonce i v takové díře, jako je Valle Fertil, kroužilo policejní auto městem. Tam teda bylo křížené se záchrankou, ale i tak je to fajn. Na druhou stranu jsem si nevšim, že by kontrolovali dopravu. Tu maximálně řídí když nejdou semafory, ale způsob jízdy a technický stav vozidel je jim ukradený.

2. Zavlažování. Po celé Argentině se mohutně zavlažuje. Udržení zeleně ve městech zelené je stojí obrovské úsilí a obrovské množství vody. Třeba v San Juanu mají dokonce jakýsi systém kanálů kolem silnic, do kterého ráno naženou snad celou řeku...

3. Otevírací doba. Většina obchodů otevírací dobu. Bohužel ale u většiny si ji můžete přečíst jen když mají otevřeno. Nejlepší je ale Argentinská banka. Ta má otevřeno od devíti do tří. To se pak není co divit, že jsou tam fronty. Všude to ale není tak tragické. Třeba v El Calafate mají potraviny otevřeno asi do půl jedenácté.

4. Dopravní značky. Ty jsou často blbovzdorné. V Buenos jsou pouze dvě značky: zákaz parkování a parkoviště. Jinde jsou dost jasné symboly ve žlutém čtverci, nebo tam kde to není jasné je přidán i nápis, co má řidič udělat. To je například stopka s nápisem stůj, nebo dej přednost v jízdě s nápisem dej přednost v jízdě.

5. Ploty. Nejlepší byznys je asi prodávat dráty v Argentině. Celá země je obehnána plotem. Není to ale plot na jaký je Evropan zvyklý. Jsou to kůly zatlučené do země asi ve vzdálenosti jeden a půl metru a mezi nimi je nataženo 5 až 6 drátů. Spodní a horní je obvykle ostnatý. Takto je tu obehnána celá země. Nejčastěji takový to plot slouží jako zábrana proti návratu zvěře ze silnice zpět na pastvinu (pastvina je moc honosné slovo, prostě do toho křoví a rosti v písku, ve kterém se tu stáda obvykle pasou).