13. den - presun do El Chaltenu

Dnes jsem prvne v zivote podepisoval knihu. Milan Kundera by ze me asi nemel radost, ale kdyz na tom nas domaci tak trval :-)
Po autogramiade nasledoval odjezd do El Chaltenu. Parada, hned za Calafate prvni lama - stala na kopci a tupe zirala do krajiny. Takze ted chci videt Yettiho a najit novou digitalni zrcadlovku (doufam ze prani napsana na blog se mi budou plnit i nadale). Pak dalsi lamy, prchajici pred autobusem, pak dalsi, no jsou jich tu cele rodiny. Dneska to byl vubec zviratkovy den. Cestou jsme videli jeste ovce a pstrosy nandu. V Chaltenu na nas delal nalety kondor. Uz je to docela nuda, kam se hnem, vsude kondori. Jo a to bydlime u kondoru. Chalten je krasne horske mesto, asi 400 metru nad morem. Kolem jsou stity hor, Fitz Roy (nejvetsi) ma skoro 4000. Tezko tomu uverit, ze je to o vic jak 3000 metru vys, nez kde jsme ted. Jinak tady zacina leto, kytky kvetou a vsude je tu citit skorice.
Dneska jsme stihli hned dve vychazky - na "kondori vyhlidku" a na vodopad. Zviratka pokracovala a cestou jsme videli papousky patagonske a konecne prvni rybu. Mame spousty, predevsim rozmazanych a spatne exponovanych, fotek. Pomalu mam strach, ze mi nebude karta stacit. Skoro mi zacina byt lito tech lidi co dostanou k vanocum nekolik tisic fotek na prebrani....
Den jsme zakoncili veceri v podobnem duchu, v jakem se nesl cely den - dali jsme si ovci a rybu.

Jo a v hospode tu vino serviruji bud v papouskovi, jak tvrdi Lenka, nebo v tucnakovi, coz je skutecnost.