Uf rano bylo zle, ale uz v pul druhy jsme byli na ceste. Dneska dame neco lehciho, treba lago Torre. Mel by tam byt uzasny vyhled na Cerro Torre. To je kopec se zajimavou historii dobyvani. Nejprve z nej rakusak spadnul a italovi co sel s nim nikdo neveril ze tam byl. Ital to nevzdal a privezl si vrtacku a vyvrtal si cestu az nahoru. Jenze pak na nej ostatni horolezci koukali skrz prsty, protoze to nebylo uplne "horolezecke" a navic vylezl pouze na skalu a ne na ledovou "houbu" co je na vrcholu. No sranda. Ale italovo diry se vyuzivaji dodnes (vylezl tam roku 1970).
Nas dnesni plan neni az tak ambiciozni a asi se spokojime s dosazenim jezera. Je o poznani chladneji nez vcera, ale na turistiku je to pocasi perfektni. Po zhruba trech hodinach chuze lesikem a lopoceni pres ledovcovou morenu prichazime k jezeru. Je to trochu zklamani, jezero neni modre, ale modro zelene a Cerro Torre ma vrcholek v mraku, takze si nemuzeme prohlidnout ( v pripade ze bysme dohledli z mista 700 m nad morem na misto 3100 m vysoko) vrtacku kterou tam ital nechal. S tim zklamanim trochu prehanim. Vyhledy opet uchvatne, z jezera vyteka cela reka. Opet potkavame Cechy ;)
Cestou zpet jsme zjistili, jak je fajn chodit pozde. Kolem nas pobihaji zajickove. Huemula jsme teda opet nevyfotili a tak muzeme poslat email, jen s informaci, ze na rohu ulice San Martin (jak jinak v Argentine) jela dodavka s napisem El Huemul.
pátek 11. prosince 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat