17. den - Na lovu čuňáků

Hned ráno je třeba koupit výlet na tučňáky. V přístavu je celá ulička budek s cestovkama, co nabízejí různé výlety. Nakonec se nám nejlepší zdá výlet autobusem (čuňáci jsou od Usuai ještě kus cesty). Navíc dostáváme se slevou ještě na zítra výlet lodí na lachtany. Odpoledne nasedáme do microbusu a jestli jsem si dřív stěžoval na místní řidiče tak se jim omlouvám. Tentokrát je to skutečně zběsilé, po deseti kilometrech končí asfalt a následuje dalších šedesát kilometrů v prachu a kamení. Škoda jen, že řidič si toho nevšim. Plyn na podlaze, kameny odletují, za námi prach před námi prach, viditelnosti je tak malá, že i stěrače lze rozeznat jen stěží. Ale asi máme zpoždění, předjíždíme úplně všechny. Naštěstí vše má svůj konec a zastavujeme v krásné zátoce se svátkem. Hned nás indiánka vítá a po krátké fotopauze nastupujem na loď a plujeme na ostrov s pingvíny. Tučňáci nás na pláži zvědavě očumují ale udělat místo pro loď se jim nějak nechce. Vystupujeme přímo v kolonii tučňáků. Je to mnohem lepší než jsem čekal, jsou tu sice vyznačené cesty, ale tučňáci si z nich hlavu nedělají, takže chodíme přímo mezi nima. Někteří mají hnízda i pod cestou. Dokonce jsou tu i chicks jak slibovala paní v cestovce. Tohle je silný zážitek, byla by chyba jet takhle daleko a nezajet na tučňáky.
Cestou zpět to jedna paní nevydržela a děláme dvě zvracecí přestávky.
Tak teď nakoupit večeři a spát. Máme tu trochu problém s odhadováním času - je tu světlo 18 hodin denně, ale snad pomůže zatáhnout závěsy a usnu.