18. den - Mořští lvi

Po zaplacení poplatku, pasové kontrole a rentgenu zavazadel konečně můžeme na molo hledat naší loď. Už se v tomto byrokratistanu ani nedivímě. Co kdyby jsme během tříhodinové plavby, která začíná a končí ve stejném místě a cestou je pouze zastávka na pustém ostrově ohrozili národní bezpečnost Argentiny, nebo dokonce vyvezli nějaké jídlo.
No nic, po chvilkovém tápání jsme našli naší loď a nalodili se. Oproti včerejšku je to docela změna. Zatímco včera jeli poměrně mladí lidé, dneska je to jak výlet klubu důchodců.
Zastavujeme u dvou kolonií lachtanů a kormoránů. Opět perfektní, zvířata na nás totálně kašlou. Vůbec je banda turistů zhruba deset metrů od nich nezajímá a dál si všímají svého.
Máme dokonce k dispozici i anglickou průvodkyní, pro kterou je až na výjimku všechno amazing... Tou výjimkou byla velmi sad story o indiánech a jak je bílý muž na půl vyhubil a na půl asimiloval (což pozná každý po deseti minutách pobytu ve městě).
Výlet opět dobrý a po návratu se jdeme podívat do města na suvenýry a na oběd. Čeká nás neskutečná záplata kýče. Tak aspoň ty dresy že bych už konečně pořídil. V obchodu milí hoši, akorát fanoušci Bocy. Vůbec se mi zdá, že čím dál od Buenos, tím víc lidí v dresu Boca Juniors. V Buenos to nosí jen exoti. No zpátky na konec světa. Já chci dres River Plate (Boca a River, to je tu něco jako Sparta a Slavia u nás), takže kluci napřed přemlouvají, ať si koupím něco modro-žlutého. Trvám na river, mají i černý (tak teď ti Pepo fakt nevím), ale elko mají jen jedno, tak to musím odložit (ale Pepo neboj, určitě bude, mají je tu po celé Argentině na každém rohu).
A abych koupil aspoň něco, jdeme do potravin. Je potřeba koupit svačinu na zítřejší výlet do národního parku.